Můj pes mě občas kousne

Pes Jeník

pes-jenik.jpg

Jeník je tempera­ment­ní živý pes, kterého jsme si vzali z útulku v Chrudimi na podzim roku 2015. Odhado­vaný rok narození 2010 nebo dříve, odhado­vaná rasa kříženec jack russell teriéra (zbarvení + povaha) a italského chrtíka (stavba kostry, především hrudníku + rychlost a způsob běhu).

Co se týče Jeníkovi povahy, je to hodně nervózní, ne­sebevědomý a ne­socializo­vaný pejsek. Pokud se dostane do situace, kterou nezná nebo je mu nepříjemná, může kousnout...

Jeníkův život

První majitelé (před podzimem 2012)

Na podzim roku 2012 byl Jenda přiveden do útulku. Před tímto datem o něm nevíme jistě nic. Nicméně z jeho chování a návyků jsem si udělala hypotézu, jak asi Jeník žil. Zde je:

Myslím si, že Jenda žil jako "jedináček" v domě, možná v bytě ve městě (hluk města, auta, vlaky, sirény apod. ho nechávají naprosto klidným). Jeho majitelé byli lidé, kteří neměli zkušenosti s bojácným, nesebevědomým a hodně energickým psem.

Tipuji, že v pubertě začal Jeník zlobit. Neměl nastavená pravidla, a v situacích, které pro něj byly stresující, začal projevovat agresivitu. Nejdříve možná jen vrčel, což se jeho lidem pochopitelně nelíbilo. Bohužel místo toho, aby psovi situaci vysvětlili, pokusili se to z něj dostat křikem a později i nějakou tou ranou.

Jenda tomu nerozuměl, ztratil důvěru ke svým lidem, a ve stresových situacích začal štípat (pravděpodobně především ty své lidi). Majitelé toto opět řešili averzivy, Jenda určitě dostal pár ran přes hřbet a uši (na hřbet a uši je obzláště citlivý). Tady si myslím, že Jenda přijal kousání své rodiny, jako běžnou a nutnou součást života.

Odhaduji, že rodina se toto pokusila řešit nasazením náhubku + když byl s náhubkem agresivní, dostal opět pár ran přes záda.. Nakonec přišel den, kdy si prostě nenechal náhubek nasadit, resp. se ho naučil efektivně sundávat.. Možná někoho hůř pokousal nebo přišlo do rodiny dítě, kdo ví, každopádně Jeník skončil v Chrudimi v parku.

Útulek Chrudim (podzim 2012 - podzim 2015)

Jak jsem psala výše, na podzim roku 2012 byl Jeník přiveden do útulku. Pobíhal v Chrudimi po městském parku, kde ho náhodná kolemjdoucí odchytla a přivedla do místního útulku. Jenda byl ve špatném stavu a než se dal "do kupy", choval se vzorně (cca prvních 10 dnů).. pak začal zlobit.

V útulku se pokusili jeho vrčení a kousání vyřešit kastrací. Bohužel nejen že to nepomohlo, ale situaci to ještě zhoršilo. Jeník se ze zákroku léčil delší dobu, bylo to pro něj hodně bolestivé a hlavně podruhé v životě ztratil důvěru k lidem.

Jeho sociální kontakt s ostatními lidmi a zvířaty byl, vzhledem k jeho "agresi", v této době minimální. Každý den dostal misku s granulemi, každé úterý šel do jiného výběhu (v úterý jsou v Chrudimském útulku sanitární dny), čas od času šel s ošetřovatelkami na procházku.

Co nám ošetřovatelky řekly, tak Jenda poštípal v podstatě každého, kdo s ním přišel blíže do styku (ošetřovatelky, veterinářku, pána, který si Jeníka chtěl vzít před námi).

Nový začátek s námi (podzim 2015 - současnost)

Poprvé jsme si Jeníka (Andyho) všimli v létě roku 2015. V té době už jsme trochu přemýšleli, že bychom si vzali dalšího psa, plánovali jsme mlaďocha s vyrovnanou povahou nebo nějakého staršího pejska z útulku, kterému bychom poskytli domov na stáří.

U těchto úvah zůstalo a my začali sledovat Jeníka na stránkách chrudimského útulku. V září jsme pak útulek osobně naštívili a s Jeníkem šli poprvé na procházku. Následovali další procházky a seznamování s našimi fenkami až nakonec 12.10. jsme Jeníka přivedli k nám domů.

V současné době se Jenda hodně učí. Není dne kdy by Jenda necvičil nebo se neučil novým životním situacím. Moje mamka s nadsázkou říká, že Jenda je jak na vysoké :) no taky má co dohánět..

Více o práci s Jeníkem